VÍTEJTE V MOHELNICI
První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8000 lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců. První písemná zmínka o obci (Mogilnici) pochází z roku 1131, kdy ji jako majetek metropolitní olomoucké kapituly jmenoval olomoucký biskup Jindřich Zdík. Mohelnice je patrně nejstarším městem na území dnešního okresu a mohelnická farnost, jakož i farní škola patřily roku 1247 k nejstarším na severní Moravě. Město bylo po celou dobu své historie, až do roku 1848 majetkem olomouckého biskupství.
V průběhu prusko-rakouských a pozdějších napoleonských válek procházeli Mohelnicí vojáci všech armád a jejich pobyt občany města i okolí neúměrně zatěžoval. Poslední katastrofa postihla Mohelnici v roce 1841, kdy bylo požárem zničeno velké množství domů a poškozena věž kostela. Po roce 1828 se situace ve městě zlepšila výstavbou císařské silnice z Olomouce do Prahy a poté, roku 1845, začleněním do železniční sítě Vídeň – Olomouc – Praha. Staletá závislost Mohelnice na olomouckém arcibiskupství skončila roku 1848 zrušením poddanství a město se záhy stalo sídlem okresního soudu a berního úřadu. V té době vznikla řada průmyslových podniků: škrobárna (1853), barvírna kůží (1871), výroba rosolek a likérů (1875), výroba vaty a přikrývek (1887), sirkárna (1891), zhotovování fotografických desek (1910), výroba sudů (1920) a řada dalších. Nejúspěšnější se stala výroba elektrických zařízení firmy Doczekal (1904), ze které se vyvinul dnešní největší zaměstnavatel Mohelnice a okolí – závod Siemens.
Roku 1938 se Mohelnice i s okolím stává součástí Německé říše. Po skončení 2. světové války bylo zdejší německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno osadníky z Čech a repatrianty z Volyně. Po roce 1989 došlo k rychlému rozvoji města – např. výstavba jižního obchvatu, průmyslové zóny či výrazné rozšíření nabídky služeb.
co můžete vidět?
Mohelnice je město v Olomouckém kraji. Nachází se v úrodné kotlině obklopené ze tří světových stran horami, kterou protéká řeka Morava. Žije zde přibližně 9 100 obyvatel.
Farní kostel sv. Tomáše Becketa, původní farní kostel Panny Marie, poprvé zmiňovaný v roce 1247, byl roku 1424 vypálen husitskými vojsky. Obnoven v gotickém stylu a znovu vysvěcen byl v roce 1480. Z období renesance se na bočních zdech i uvnitř kostela zachovala vzácná funerální figurální výzdoba, spjatá s rodinou tehdejšího faráře Valentina Schwarze. Další úpravy byly provedeny v barokním stylu, týkaly se především dvou bočních kaplí – sv. Anny a sv. Kříže a také oltáře, křtitelnice či kazatelny. Novogotická přestavba po požáru v 19. století přidala především průčelí s kamennou rozetou nad vstupními vraty.
Morový sloup na hlavním náměstí Mohelnice je dílem Jana Václava Strumera a byl dokončen roku 1717, tj. dva roky po devastující morové epidemii z roku 1715 (tu připomíná i zápis z kroniky vyrytý na sloupu). Na balustrádě jsou sochy sv. Anny, sv. Pavlíny, sv. Augustina a sv. Ambrože, na podstavci potom sv. Rozálie a sochy ochránců proti moru – sv. Karel Boromejský, sv. Roch, sv. Šebestián a sv. František Xaverius. Na vrcholu sloupu v korintském stylu je sousoší Panny Marie s Ježíškem.
„stará budova“ byla postavena roku 1564 bratrem Antonína Bruse. Město jej zakoupilo a od roku 1631 zde sídlí jeho správa. Současný stav je z roku 1923 a navrhl jej sochař Vilém Rus.
Od 2. dubna 2012 do konce října téhož roku se v Mohelnici opravilo náměstí i přilehlé ulice: Třebovská, S. K. Neumana a Olomoucká. Na náměstí se objevila nová umělecká kašna s fontánou a nová zeleň.
Městská věž byla a stále jednou z nejvýznamnějších dominant města. Věž je 72 m vysoká, čtvercového půdorysu, o základně 9 m a síle stěny u základů až 2,5 m. V minulosti byla její nejdůležitější činnost v oznamování nebezpečí, sloužila jako tzv. hlásná věž. V průběhu let věž několikrát změnila svůj vzhled, a to zejména umístěním hodin nebo tvarem střechy až do dnešní „špičaté“.